Stonožka a Bradbury nás zavedli do světa plného tmy, děsu a nezodpovězených otázek. Dokonce ani otázku obsahu nádoby žádný z herců úplně neobjasnil.
Za oponou jeviště se utvořila malá komorní scéna, do které herci napasovali vážnost životních situací. V nádobě viděli děsivé situace. Od topení koťat, přes znásilnění, až po ztrátu vlastního dítěte.
Ve chvíli, kdy ale tekutina v nádobě zrudla už nebylo pochyb o tom, že děj právě vyvrcholil vraždou. Jednoduchost děje i dialogů a opětovné zakončování scén neproniknutelnou tmou dodaly hře stabilitu a ráznost.
Za oponou jeviště se utvořila malá komorní scéna, do které herci napasovali vážnost životních situací. V nádobě viděli děsivé situace. Od topení koťat, přes znásilnění, až po ztrátu vlastního dítěte.
Ve chvíli, kdy ale tekutina v nádobě zrudla už nebylo pochyb o tom, že děj právě vyvrcholil vraždou. Jednoduchost děje i dialogů a opětovné zakončování scén neproniknutelnou tmou dodaly hře stabilitu a ráznost.
text: Lucie Kolářová, foto: http://www.facebook.com/Pavel.Reissmann.Photography
Ty jo, to bych si fakt hodně moc dal. Utopenci, zelíčko. :) To je prostě slast. A zapít to něčím od Krupa Kratom, ať si člověk tak jako pěkně sedne, vychilluje se a hezky mu vytráví. A za hodinku je člověk najedený, plný energie a může se pustit do něčeho produktivního. :)
OdpovědětVymazat