pátek 8. dubna 2011

Editorial

První, co mě napadlo po letmém přečtení programu je, že témě letošní Kopřivy se ponese v duchu „převážně vážně“. Prostě tradiční přístup netradiční divadelní přehlídky, jakou Kopřiva byla a je i po pětadvaceti letech.
Mimochodem, ještě alžbětinské divadlo neodlišovalo komedii a tragédii tak, jak je dnes známe. Lišily se jen podle konce. Zkrátka smích a lehkonohé hraní po celé představení a nakonec smrt a zmar – tedy tragédie. Totéž – a nakonec hepáč – tedy komedie. Když tam byl malý psík a trhání nohavic, hra byla určena především pro královnu Alžbětu (tedy alespoň podle fabule filmu Zamilovaný Shakespeare).
Co nás tedy čeká na letošní k(K)opřivové scéně? Vážné i nevážné konce, zcela jistě vážné výkony herců a doufejme nevážný komentátor.
Jakkoliv vážné mám pocity při čtení programu, skutečnost, že jsem opět na Kopřivě, u mě zatím vyvolává radostný úsměv.
Robert Waschka

Žádné komentáře:

Okomentovat