pátek 8. dubna 2011

Ve dne spím, v noci dělám na diváky bububu

Sportovkyně i žena po tragickém otřesu se mohou ubytovat
v penzionu. Před smrtí... FOTO: Robert Waschka
Vystoupení místních mladých herců je další z tradic, které si Kopřiva ve své historii vybudovala. Kopřivnické divadlo Na značky, Údivadlo, spojené s místním Domem dětí a mládeže (DDM), představilo další adaptaci povídky Raye Bradburyho.
Na tomto hororovém kusu je nutné ocenit nenápadné postupné budování napětí a zvyšování hladiny strachu. V ochotnickém, ale srdcem podaném provedení s plným nasazením, nám mladí herci předložili plný talíř děsivých dobrot.
Od postavy možného mafiánského vraha (fakt cool koženej kabátek, zelená jede!), přes postavu úchylné spisovatelky či snad investigativní (ó je!) novinářky, po postavy upíra – dřevorubce a šílené siroty.
Obzvlášť potěšující je vršení minipříběhů herci a jemné balancování nejistot. Tušíme, že nikdo není tím, kým se zdá. Kdo je však na seznamu obětí a kdo na seznamu stvůr? Je vražda nelidské bytosti vůbec vraždou? A je vůbec vraždou něco, co činí milé, týrané, osiřelé děvčátko? Zkrátka Emily má mé sympatie.
V penzionu se ubytovaly také moderní
sestry. FOTO: Robert Waschka
Z trochu technického soudku – velmi zajímavá byla scénografie, jednotné černé pozadí v závěru doplněné postelí. Ovšem postelí z ptačí perspektivy, takříkajíc lůžko nastojáka. Jemné zpracování kuchnutí v něm odstaveného upíra dívenkou, vrcholilo vyndáváním jeho orgánů, které byly nápaditě znázorněny dětskou stavebnicí. Aktéři jsou zjevně připraveni k dalšímu hereckému zrání.
Režisér představení Dan Brhel přiznává, že teď na Bradburym trochu "ujíždí". "Má to tajemství, tak je to přitažlivé nejen pro herce, ale i pro mě. Dobře se s tím tématem pracuje. Povídka slouží jako kostra a na ní nabalujeme nápady. Není to rozhodně jen moje režisérská práce, ale tvůrčí proces všech členů. Chci, aby i oni přicházeli s nápady a obohacovali se navzájem. Je to dobrodružství," vysvětluje Brhel. Jemu už se v divadelních spolcích DDM vystřídaly tři generace. "Skončí většinou odchodem na vysokou školu, velká část z nich studuje herectví, divadelní vědu. Jsem rád, že dobří holubi se vracejí - teď se vrátil celý jeden soubor holek, který přečkal výšku. A už jsme byli na přehlídce v Brně," uzavírá Brhel.
Robert Waschka, Lenka Waschková Císařová

Žádné komentáře:

Okomentovat