sobota 9. dubna 2011

Lidi za oponou aneb Důležití lidé Kopřivy, kteří nejsou vidět

Kdo jsou lidé, kteří se starají o Kopřivu, často i roky a desetiletí, jen nejsou vidět před oponou? Také nás to zajímalo, některé vám představíme teď, jiné později.
Letos přijel na Kopřivu po letech brněnský divadelník Zdeněk Čecháček, který usedl v porotě a je dokonce jedním ze sponzorů přehlídky. Čecháček je spojený s prvními třemi ročníky Kopřivy (roky 1987, 1988 a 1989) jako konzultant a lektor přehlídky. Na první Kopřivě také vedl seminář na téma Současné tendence a perspektivy netradičního divadla v závislostech na Šrámkův Písek 86 a chystanou Dílnu 87.
V rámci druhého ročníku také Divadlo X Brno, které vedl, vystoupilo na Kopřivě s hrou Koncert pro Woodyho Allena. V programu se tehdy psalo: "Divadlo je stálicí netradičního divadla, což je myšleno v dobrém slova smyslu a upřímně, neboť souboru je vlastní neustálé hledání a experimentování. Inscenace Koncert pro Woodyho Allena, kterou vytvořil člen souboru Jaromír Skorkovský na základě díla spisovatele, scénáristy a herce W. Allena, "se odehrává v atmosféře typicky americké – box a jazz a fazole". (Z dopisu vedoucí souboru J. Chalupové). Těšíme se na opětovné setkání s vůdčí osobností X-ky Zdeňkem Turbou, který ač Čecháček je správný Moravák a učí nás, co je to divadlo, teoreticky i prakticky."
O zásluhách divadelníka Zdeňka Čecháčka-Turby jsme psali také ve sborníku Kopřivový herbář, který vyšel v roce 2006 při 20. výročí přehlídky. V něm se objevil i tento medailon: "Zdeněk Čecháček-Turba se narodil roku 1938 v Ostravě; vystudoval přírodovědeckou fakultu MU v Brně, obor matematika-fyzika; tehdy s Radimem Vašinkou založili Divadlo poezie X 59, později Divadlo X, Ikska; po škole musel na dva roky na vojnu, pak pracoval 10 let v ČSAV (akademie věd) v oboru molekulární radiobiologie, od roku 1974 ve zdravotnictví, kde založil laboratoř, kterou teď provozuje privátně; Divadlo X ukončilo činnost v roce 1990, od té doby se věnuje netradičnímu divadlu nepravidelně, většinou v nějakých hodnotících sborech; tak se dostal na pozvání Jirky Cachnína také na Kopřivu v několika počátečních letech; je rád že Kopřiva jede dál."
Dnes Zdeněk Čecháček na staré časy spojené s Kopřivou vzpomíná s úsměvem. "S Jiřím Cachnínem jsme si hned padli do oka. Líbilo se mi, jak on vnímal divadlo, navíc mám pro tenhle kraj slabost, protože pocházím z Ostravy. Byl jsem porotcem asi ve dvou pozdějších ročnících. Tehdy jsme totiž byli spíš aktivní, než abychom rozdávali rozumy, to dělám nerad i dnes. Tak jsme tu radši hráli."

S historií polských souborů vystupujících na Kopřivě je spojeno jméno Jaroslava Sopucha. Ten ve svém volném čase překládá z polštiny texty k představením a jednou také polskému souboru tlumočil. "Dělali jsme překlady k polským divadlům, která přijíždějí na Kopřivu. Žiji ve smíšením manželství s Polkou, mám tedy k Polsku a polské kultuře blízko," říká Jaroslav Sopuch. Ten nevidí příliš velký rozdíl mezi divadly českými a polskými, tedy alespoň na profesionální úrovni. "Ale když do Kopřivnice přijede polské divadlo, tak to rozhodně vyčnívá," dodává. Sopuch také díky znalosti polského prostředí inspiroval dramaturga Kopřivy Jiřího Cachnína při výběru některých divadel: "Bavili jsme se s Jirkou u piva o Piotrovi Tomaszukovi, na Kopřivě pak byl skvělý soubor Wierszalin." (lwc)

Žádné komentáře:

Okomentovat